Den bez pesticidů 3. listopadu: Co říkají nejnovější výzkumy o pesticidech?

Ilustrační fotografie

Den bez pesticidů je vyhlášen na 3. listopadu
Právě tento den v roce 1984 došlo v indickém městě Bhopálu k nehodě v továrně s pesticidy. Uniklo zde asi 40 tun jedovatých plynů, zemřelo téměř 8 tisíc lidí a skoro půl milionu dalších mělo nebo má trvalé následky. Tento den vyhlašuje každoročně organizace PAN – Pesticide Internacional Network.

Pesticidy jsou chemické prostředky, které hubí rostlinné i živočišné škůdce, chrání rostliny, skladové zásoby, technické výrobky, byty, domy, ale i lidi a zvířata. Nejvíce se uplatňují v zemědělství, na více než 90 %. I na půdě nejlepší kvality postřiky a pesticidy vnikají do kořenů a celých rostlin. Celosvětově je užíváno asi 800 sloučenin.

S jejich rozšířením ale vznikly i problémy, do oběhu se dostalo mnoho tun toxických látek. Jejich účinku je vystavena voda, vzduch i půda, tedy rostliny i živočichové. Jejich zbytky zůstávají dlouhá léta v půdě. Z velkých ploch mohou být deštěm splaveny do vodních toků, vítr je může roznést do velkých vzdáleností. V přírodě pak dochází ke kontaminaci vod, úhynu některých opylovačů, atd. Jedním z nejnebezpečnějších odpadů je DDT.

Jejich vliv na zdraví člověka není příznivý, výzkumy prokazují, že při zvýšeném používání pesticidů dochází k nevratnému poškození mozku, vzniku leukémie, nárůstu zhoubných nádorů, štítné žlázy. Souvislost s Parkinsonovou chorobou a dalšími poškozeními mozku prokázal výzkum dr. Firestinea z univerzity v Seattlu. Nejvíce ohroženy jsou děti, vyvíjejí se a konzumují více potravy na jednotku hmotnosti těla než dospělý.

Dnes se u pesticidů zkoumá kromě jejich okamžitých účinků i postup jejich degradace a přenosu v potravinovém řetězci. Používání pesticidů souvisí také s problémem geneticky modifikovaných plodin:
-buď se do rostliny vpraví geny, které mají zaručit její odolnost proti škůdcům a tím snížit spotřebu pesticidů. Nejznámější je Bt plodina, do které se vpraví gen z bakterie, ten následně vyprodukuje toxin, který zničí hmyz napadající rostlinu.
-nebo se genetickou modifikací do plodiny vloží geny odolnosti vůči působení pesticidů, tím lze zvýšit jejich dávky, které spolehlivě zničí škůdce. Nejznámějším případem jsou např. plodiny Roundup Ready, které se geneticky pozměnily tak, že odolávají pesticidu Roundup.

Pesticidy se dělí podle určení k hubení daného škůdce, podle způsobu aplikace, původu, působení a chemické povahy. K ničení plevele se používají herbicidy, k ničení hmyzu insekticidy a k ničení plísní fungicidy.
Každý prostředek má určitou ochrannou dobu, po kterou nesmí být používáno jako krmivo, ale volně žijící živočichové takto ošetřené rostliny bohužel konzumují.

Zbytky pesticidů se objevují i v nemalé části zeleniny a ovoce, které kupujeme v obchodech, i když drtivá většina vzorků testovaných Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí dodržuje předepsané limity. Výzkumy prokázaly, že je rozhodně zdravější sníst mrkev či jablko ošetřené malou dávkou pesticidů, než kombinovat uzeniny s přeslazenou kolou a brambůrkami.
Poslední dobou se hojně využívají i ekologické zemědělství, kde se průmyslová hnojiva vylučují.

Vědci stále zkoumají přesný dopad konzumace pesticidů na naše zdraví. Mohou snad i za nárůst poruch učení, stoupající agresi, dyslexii, hyperaktivitu či autismus?
Američtí vědci vynalezli speciální přípravek, který odstraní z povrchu ovoce a zeleniny až 97 % pesticidů a jiných nečistot. Jde o VEGIWASH, směs povrchově aktivních látek na bázi derivátů kokosového oleje. Můžeme jej zakoupit i u nás.

Autor: Eva Ch.
Zdroj: Wikipedie